V Brně v Králově Poli je od léta
nový simulátor dvoumotorového vrtulového letounu Piper Seneca V.
Simulátor sestává z instruktorské stanice a poměrně věrohodné repliky kabiny. Obraz je promítán pomocí třech Full HD projektorů na zkosenou stěnu. Z kabiny lze dobře vidět oba motory a konce křídel, což také výrazně pomáhá prostorovému pocitu. Simulace běží na platformě X-Plane, konkrétně ve verzi 10.
Kabina letadla je zpracovaná s citem pro detail. Najdeme zde všechny přístroje jako v opravdové Senece páté verze. Vpravo na panelu se nachází kromě odpovídače a rádia také replika Garminu GNS 530 včetně aktualizovatelné databáze navigačních bodů. Berany najdeme pouze na levé straně a jejich tuhost mi přišla adekvátní. Přítomen je také overhead panel s tlačítky na ovládání světel, palivových pump, alternátorů, baterie, apod. Chybí zde pouze trimovací kolečko, takže se trimuje pouze elektricky pomocí kolébkového tlačítka na beranech. Dokonce je možné používat letecká sluchátka jako interkom mezi piloty nebo např. pro odposlechnutí ATISu.
Poté, co mi pan Rovenský - majitel simulátoru - vysvětlil základní postupy letu se Senecou, jsme provedli startovací proceduru a pak jsem začal pojíždět na dráhu 19 letiště v Bolzanu. Trošku jsem měl problém zvyknout si na pedály, které jsou poměrně hodně tuhé. Moje zatáčení na zemi a brzdění tak nebylo úplně ukázkové. Po vzletu následoval okruh okolo letiště, letmé přistání, prudké otočení o 180 stupňů, a následně plné přistání. Měli jsme nastaven mírně turbulentní vzduch, takže s letadlem to trošku házelo. Poprvé jsem se tak setkal s tolik vychvalovaným fyzikálním modelem X-Plane, a musím říct, že oproti Flight Simulatoru jde opravdu cítit, jak letadlo pluje vzduchem. Díky širokoúhlému zobrazení je možné krásně létat okruhy a pořád udržovat dráhu v dohledu. Velmi dobře se tak odhaduje např. zatáčka na finále.
Po přistání v Bolzanu jsme se přesunuli do Innsbrucku a udělali dva okruhy s přiblížením a přistáním na dráze 08. Poprvé se mi díky rychlému klesání podařilo utrhnout klapky, podruhé už bylo vše v pořádku, ale na dráhu jsem dosedl trochu zprudka. Na druhý pokus přiblížení a přistání se můžete podívat na videu. Závěrečný let byl za snížené dohlednosti v Berlíně. Vzlet, následně pomocí GPS a Flight Directoru nalétnutí do ILS a přistání.
Simulátor Piperu hodnotím velmi kladně. Ačkoli radši létám s většími letadly, tak VFR poletování se Senecou jsem si opravdu užil. Pan Rovenský byl velice ochotný, a rád vyhověl mým přáním během letu. Aktuálně shání programátory, kteří by mu pomohli dále vylepšovat současný simulátor, a v budoucnu také přidat i simulaci dalších letadel. Myslím, že se máme na co těšit.
