Pokud se člověk chce co nejvíce přiblížit reálnému létání, asi nejlepším způsobem je návštěva některého z leteckých simulátorů v podobě repliky kokpitu daného letadla. V Praze byl tento rok otevřen nový letecký simulátor Airbusu A320 - FlySim.cz. Má ale takový trenažér co nabídnout i virtuálnímu pilotovi, který létá doma na PC s Airbusem od Aerosoftu? Podle mě stoprocentně ano.
Simulátor se nachází v činžovním domě v Praze 6 kousek od stanice metra Hradčanská. Hned při vstupu na vás dýchne ta správná letecká atmosféra – na recepci se nachází bar s TV, kde běží videa s leteckou tematikou, ve vitríně jsou vyskládané modely letadel a na stěně visí schéma přístrojové desky Airbusu A320.
V druhé místnosti se nachází již simulátor samotný, včetně instruktorské stanice a několika sedaček pro diváky/pasažéry. I zde bylo vše tvořeno se smyslem pro detail – velmi pěkná jsou např. světla „Připoutejte se“ a „Nekuřte“ propojená s přepínači v kokpitu. Simulátor běží na Prepar3D a lze si vybrat ze spousty scenerií – např. Innsbruck, Vídeň, Dubaj, Rio de Janeiro a samozřejmě nemůže chybět Praha od XHT Labs.
Chtěl jsem si vyzkoušet celý kompletní let a s přihlédnutím k dostupným sceneriím volím nakonec Praha-Vídeň. Airbus je připraven v Ruzyni připojený na pozemní zdroj napájení. Usazuji se na levou sedačku a začínám přes MCDU zadávat trasu a vyplňovat další povinné údaje na stranách INIT a PERF. Pak startujeme APU a připravujeme se na pushback.
Zatím vše probíhá bez problémů a já vykonávám vše přesně tak, jak jsem zvyklý z Airbusu od Aerosoftu. Problém nastává až při pokusu o uvolnění parkovací brzdy a později po vytlačení při vysouvání klapek a armování speedbrake. Každý polohovač totiž vyžaduje speciální grif (nadzvednutí nebo přitlačení), který já při klikání myší na PC úplně přesně nemohu znát. Nakonec se ale vše podaří a po nastartování motorů začínáme pojíždět na dráhu 24.
Při pojíždění poznávám další zásadní rozdíl proti létání na PC – příďový podvozek jsem zvyklý ovládat osou Z na mém joysticku, zde ale musím používat tiller nacházející se vedle sidesticku. I když je to mnohem přesnější, tiller musím držet úplně nataženou rukou, což není úplně nejpohodlnější. Asi jsem měl ale jen špatně seřízenou sedačku.
Najíždíme na dráhu, srovnáváme se a já posouvám plynové páky na druhou zarážku FLX/MCT. Ovládání plynových pák mi jde dobře hned napoprvé, i když zarážky charakteristické pro Airbus na posuvníku na svém joysticku nemám. Letoun nabírá rychlost a směr na dráze se už udržuje pomocí pedálů. Po dosažení rychlosti VR přitahuji sidestick k sobě a letadlo odlepuji od země. Řídím manuálně až do 5000 stop, abych získal ten správný cit zacházení se sidestickem. Čekal jsem, že jako pravák budu mít s řízením levou rukou problémy, ale kupodivu mi to jde docela dobře. Pak už zapínáme autopilota a po dosažení 10000 stop zrychlujeme čas až do bodu Top of Descent, kdy připravíme letadlo na klesání.
Pomalu se blížíme k dráze 11 ve Vídni a připravujeme letadlo do přistávací konfigurace. Postupně vysouváme klapky, pak i podvozek a po zachycení glideslope vypínám autopilota i autothrottle a pokračuji manuálně. Trochu mi dělá problém udržovat správnou rychlost i směr – na monitoru u PC mám přímo před očima přístroje i výhled ven, v kokpitu ale pro pohled na přístroje musím vždy sklopit celou hlavu. Nakonec ale relativně měkce dosedám na dráhu, rychle se snažím nahmatat pojistky reverzů a posouvám plynové páky do zóny REV. Po opuštění dráhy zajíždím na nejbližší stojánku a vypínám motory.
Po tomto kompletním letu se ještě přesouváme do Innsbrucku na nácvik přiblížení LOC DME East 26 s vizuálním okruhem na dráhu 08. Právě během VFR části přiblížení se naplno projeví výhody neomezeného rozhledu z kokpitu. A okolní hory díky panoramatické projekci a perifernímu vidění působí mnohem majestátněji, než na plochém monitoru u počítače.
Hlavně ale musím vyzdvihnout technické provedení celého simulátoru. Kokpit působí skutečně reálným dojmem, všechny přístroje a ovládací prvky jsou přesně na svých místech, na ničem se nešetřilo. Projekce ve 180° poskytuje výborný rozhled do všech stran, a to nahoru i dolů. Zvuky motorů i ostatních systémů letadla jsou naprosto bezchybné. V sedačkách je instalován speciální vibrační systém, díky kterému lze cítit nerovnosti při pojíždění, turbulence nebo třeba i vysunutí podvozku. I když se jedná zdánlivě jen o maličkost, posunuje to dojem z letu opět o úroveň výš.
Návštěvu simulátoru mohu doporučit každému, kdo chce zažít ten správný pocit pilotování dopravního letadla. Pokud létáte doma na PC, můžete si vyzkoušet svoje naučené postupy v prostředí reálného kokpitu. Ale i pokud jste úplný laik, který o létání neví téměř nic, určitě se velice rychle naučíte základní úkony a ovládání. Airbus je ideální letadlo pro začátečníka a s pomocí instruktora by neměl být problém provést kompletní let od startu po přistání.
Žádné komentáře:
Okomentovat