Už dlouho před svým výjezdem na Erasmus do Helsinek jsem měl jasno, kam se chci stoprocentně podívat - k polárnímu kruhu do města Rovaniemi. Ve hře byly tři varianty - buď v rámci školou pořádaného výletu autobusem za 295 € (na osm dní včetně návštěvy pobřeží severního ledového oceánu v Norsku) a nebo po vlastní ose buď s leteckou společností Norwegian nebo Finnair. Vzhledem k tomu, že školní výlet by se asi ještě více prodražil dokoupením dalších aktivit, rozhodl jsem se trochu ušetřit a letět letadlem. Let Norwegianem by vyšel zhruba na 60-80 €, let Finnairem na 100 €. Díky lákadlu v podobě Embraeru E190 při cestě tam a Airbusu A321 na zpáteční cestě nakonec vyhrál Finnair. V ceně navíc bylo i odbavené zavazadlo.
Letenky jsem pro jistotu koupil už tři měsíce dopředu, aby náhodou cena nestoupla. Nastalo dlouhé čekání, které ale částečně vyplnil let do Mariehamnu. Dva týdny před odletem jsem na Couchsurfingu našel jednoho místního studenta, u kterého jsem mohl dvě noci přespat.
HEL-RVN, AY2427, E190
Dne 3.5.2014 v 10:00 jsem se zbytečným předstihem dvou hodin dorazil na letiště Helsinki-Vantaa. Jelikož byla sobota, provoz tu byl ani ne poloviční oproti pracovním dnům. Terminál působil značně vylidněně. Opět jsem se tradičně odbavil u check-in přepážky, ačkoli jsem měl jen jeden batoh jako příruční zavazadlo (už podruhé v životě jsem tak nevyužil možnosti zaplaceného odbaveného zavazadla). Po rychlé bezpečnostní prohlídce jsem se posadil poblíž gate 23 a čekal na začátek boardingu. Ten začal přesně na čas, a díky rychlému nástupu bylo možno zahájit pushback už 10 minut před plánovaným odletem. Během bezpečnostní instruktáže mě zaujala zmínka o tom, že přenosná elektronická zařízení je možno používat "from gate to gate", pokud jsou v letovém režimu. Náš Embraer E190 s registrací OH-LKL se chvíli po poledni vznesl z dráhy 22R a zamířil na sever.
Dle mého odhadu byl loadfactor na tomto letu 100%, nevšiml jsem si žádného prázdného místa. I když je Embraer E190 stroj pro regionální trasy, jeho interiér působí velmi prostorně a místa na nohy je v něm víc než dost. Kabina je zhruba v první čtvrtině oddělena záclonkami, ačkoli všech 100 sedaček patří ekonomické třídě. Po nastoupání do cestovní hladiny začaly letušky s distribucí občerstvení. Základní nápoje jako voda, džus nebo čaj jsou zdarma, všechno ostatní je k dispozici za relativně rozumné ceny.
Netrvalo dlouho a piloti zahájili přiblížení na dráhu 03. Při sestupu jsme proletěli několika turbulentními mraky, takže to občas trošku zaházelo. I když je Rovaniemi regionální letiště, může se chlubit několika nástupními mosty. My "zakotvili" u jednoho z nich se zhruba 15-ti minutovým předstihem. Před výstupem z letadla se mi opět poštěstilo navštívit kokpit a udělat pár fotek.
Před letištěm už čekal speciální minibus, který za poplatek 7 € rozváží turisty do města. Výhodou je, že vás zaveze přesně tam, kam potřebujete. Já jsem se nechal odvézt k železniční stanici, odkud to bylo už jen kousek k bytu mého hostitele.
Zbytek prvního dne jsme věnovali poznávání města Rovaniemi. V místní hospodě jsme si dali pivo Karhu, které stálo (a teď se podržte) 6 €. Druhý den dopoledne jsem navštívil muzeum Arktikum, které je věnováno přírodě a životu za polárním kruhem. Vstupné pro studenty činilo 8 €. Odpoledne jsme si udělali pěší výšlap na asi 10 km vzdálený kopec Santavaara. Poslední den byl ve znamení pochodu zpět na letiště. Po cestě jsem ale ještě vyšplhal na horu Ounasvaara, kde se nachází rozhledna s pěkným výhledem na město a okolí. Kousek od letiště leží největší turistická atrakce v Rovaniemi - Santova vesnice. Je otevřená celý rok a vstup je zdarma. V tuto dobu zde ale moc lidí nebylo, a poslouchat vyhrávající vánoční koledy v květnu byl skutečně divný zážitek.
RVN-HEL, AY430, A321
Na letiště jsem dorazil se značnou časovou rezervou. Terminál je moderní, s drobnými vánočními dekoracemi, a je také docela malý - zajímalo by mě, jak musí vypadat před Vánoci když se tu sejde několik charterů. Rovaniemi je také zároveň vojenské letiště, kde je bázováno několik stíhaček F-18. Během cesty na letiště jsem je v dálce viděl létat okruhy. Po rychlém a bezproblémovém odbavení a bezpečnostní kontrole už jen zbývalo vyčkávat do příletu Airbusu A321.
Opět cestovala zhruba stovka lidí, což ale nyní představovalo pouze polovinu celkové kapacity letadla. Usadil jsem se hned za záclonou, která opět plní pouze symbolickou funkci, protože všech 196 sedaček patří třídě economy. Odlet proběhl na čas z dráhy 03 a díky malé hmotnosti nákladu bylo možno vystoupat až do FL390. Palubní servis byl naprosto stejný jako při předchozí cestě. Součástí výbavy tohoto Airbusu jsou i výklopné obrazovky, na nichž byla během stoupání zobrazována mapa s údaji o letu a poté jakési videoklipy. K mé radosti se přistávalo na dráhu 04R, takže při přiblížení jsem se mohl kochat pohledem na moji dočasnou domovinu Espoo. Po přistání a zajetí ke gatu 22 byly na obrazovkách zobrazeny časy a místa odletu navazujících linek, což musí být pro přestupující velice užitečné.
Z výletu mám velice pozitivní zážitek. Za mnohem menších nákladů se mi podařilo navštívit hlavní město Laponska a strávit zde velice příjemné tři dny. Celkem třikrát jsem překonal polární kruh - první den při přistání v letadle, druhý den při pochodu na Santavaaru a třetí den opět pouze v letadle. Jen tak pro zajímavost - v tuto dobu se v této zeměpisné šířce stmívalo ve 22:45 a rozednívalo ve 2:00, takže jsem se zrovna moc nevyspal.
Žádné komentáře:
Okomentovat