Ačkoliv jsem dříve - ještě offline - létal ve Flight Simulatoru hodně dlouhé lety, vždy jsem využíval akceleraci času. Odpadlo tím dost nudné čekání v podstatné části letu, kdy se zdánlivě nic neděje. Na IVAO ale časová akcelerace je zakázána - 8-mi hodinový let tu prostě letíte 8 hodin (a celou tu dobu musíte být u počítače připraveni na odpověď možného ATC). I když se to může zdát únavné a "zbytečné", takovéto long-haul lety přece jen mají svoje zvláštní kouzlo.
Asi nejzajímavější jsou lety přes Atlanský oceán - zde je totiž nutno využívat speciálních NAT tras, které se mění každý den podle aktuálních povětrnostních podmínek. Většinou se jedná o několik variant, z nichž každá obsahuje vstupní a výstupní bod, a dále čtyři waypointy dané zeměpisnými souřadnicemi. Ještě zajímavější ale je, pokud oblast těchto tras nad oceánem obsadí ATC - Gander nebo Shanwick radio. Komunikace s němi je naprosto odlišná od běžných oblastních služeb, jelikož vzdušný prostor nad Atlatnikem není pokryt radarem. Nejprve je nutné zažádat o povolení letu přes určitou NAT trasu, a pak v určitých chvílích podávat řídícímu reporty o poloze. Jen díky tomu dokáže zabezpečit, aby se letadla nad vodou neposrážela.
O tom, jak létat přes "velkou louži" pojednávají buďto přímo oficiální stránky Gander / Shanwick Oceanic, nebo i tutorial od ČSAv. Dejte si jen pozor na měnění letové hladiny přímo nad oceánem - podle oficiálních stránek je to dovoleno jen v mimořádných případech - proto si naplánujte optimální letovou hladinu ještě před vstupem do prostoru Ganderu nebo Shanwicku a pak ji držte. Také doporučuji v letovém plánu v sekci vybavení zaškrtnout SELCAL, a v poznámkách dopsat /SEL xxxx, kde xxxx jsou libovolná písmena (označení konktrétního SELCAL letadla). SELCAL se hodí hlavně kvůli tomu, že nemusíte stále monitorovat frekvenci (což může být velice únavné), ale řídící, pokud bude něco od vás potřebovat, vás zavolá "cinknutím" podobně jako když vám ATC posílá FORCE ACT, když nejste na jeho frekvenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat