sobota 7. srpna 2010

Spotting na letišti Marseille Provence

Od poloviny do konce července jsem byl s rodinou na dovolené ve Francii. Během čtrnácti dnů jsme projezdili po kempech skoro celou Provence, ale co bylo důležitější, zastavili jsme se jeden den asi na dvě hodiny na letišti v Marignane, oficiálním názvem Marseille Provence airport (LFML), asi 20 kilometrů od druhého největšího města Francie, Marseille.

Samotné letiště není nijak velké, má sice dvě paralelní dráhy, ale počet přepravených pasažérů je "jen" asi 7,3 mil. (oproti Ruzyni, která přepraví víc jak 11 mil. cestujících). Štěstí bylo, že jsem dokázal najít vhodné spottovací místo pomocí Google StreetView, kam stačilo jen přijet autem. Letadla pak byla focena z ideálního úhlu, dokonce odpoledne byla i pěkně nasvícená.

Měli jsme štěstí, že během těch dvou hodin jsme viděli startovat B747 spol. Corsair, a přistávat B777 Air Austral, což tu rozhodně není běžný provoz. Však tu s námi byl také jeden místní spotter, který přišel asi právě na tyto dvě letadla. Další lahůdkou pak byl požární poplach a hromadný start hasicích hydroplánů Bombardierů 415. Později přisával i hlídkující Dash 8, Sécurité Civile. Sice nechápu, jak může být požární základna na takovém mezinárodním letišti, ale asi jim to funguje dobře, protože během startů všech asi pěti Bombardierů ostatní provoz nebyl vůbec zbržděn.

Jediný problém byl, že strašně foukal vítr. Podle ATISu 30 uzlů, v nárazech až 40 uzlů. Občas mi to strašně házelo objektivem, takže některé fotky se příliš nevyvedly. Ale některé pěkné mi dokonce byly přijaty na planes.cz. A ještě jedna zajímavost na závěr - z boční strany letiště u hangárů je odstavená Sud Caravelle spol. Air Provence, již bez motorů. Informační fotka je na konci galerie.

Jeden všední den v Medlánkách

Jak jsem zjistil jeden den, kdy jsem neměl co dělat a zajel si na aeroklubové letiště do Medlánek, spottování na malých aerodromech je úplně jiný zážitek, než spottování za plotem na mezinárodním letišti. Fotky jsou úplně jinačí, hlavně díky tomu, že je možné si na letadla "sáhnout". Občas jsem tak překvapený kvalitou fotek, která, i když se fotí hlavně malinkaté ultralighty, je mnohdy lepší než u velkých dopravních letadel.

I když byl všední den, v Medlánkách bylo celý den na co koukat. Dopoledne startovaly větroně (tři jednopilotní a pak jeden Blaník), odpoledne sem z Tuřan přiletěl L-60 Brigadýr provádět paravýsadky, k večeru sem přiletěly nějaké ultralighty a dokonce vrtulníky. Málem jsem dokonce mohl i pomáhat držením křídla při roztlačení větroně, nakonec ale přišel další člen aeroklubu a nebylo potřeba. Také jsem se dal do řeči se členem aeroklubu Brno-Slatina, veteránem, který učil seskoky padákem. Byl jsem překvapen, když mi řekl, že i on létá na simulátorech na počítači (asi Flight Simulator, ale to on nevěděl jistě). Při počátku paravýsadků bylo nutné otevřit prostor a na věž tak sedl AFIS, takže bylo i co poslouchat.

Aviatická pouť 2010 v Pardubicích

Když jsem se poprvé dozvěděl o Aviatické pouti a prohlížel si program, říkal jsem si, že tohle by mohlo stát za to. Bohužel jsem nějak neměl čas ani chuť cestovat vlakem do Pardubic, takže jsem to zavrhl. Na poslední chvíli (večer před sobotou) jsem se ale rozhodl, že se pouti také zúčastním.

Nebylo to ovšem bez problémů. Vlak EC měl velké zpoždění, a když ani po hodině do Brna nepřijel, jel jsem vlakem IC. Ten dorazil do Pardubic s asi 15 min. zpožděním. Na zastávce MHD před nádražím jsem se se spoustou dalších návštěvníků snažil pochopit systém dopravy na letiště. Bohužel se to nepodařilo a tak jsem se rozhodl, že půjdu pěšky. Za chvíli jsem zjistil, že jsem udělal velice dobře, protože hlavní silnice k letišti byla totálně ucpána a auta popojížděli rychlostí snad ještě menší, než rychlost mé chůze.

Původně jsem měl naplánováno, že přijedu už ráno, abych pozoroval přílety návštěvníků na letiště. Díky zpoždění jsem ale přijel až 30 min. před začátkem programu, takže všechna letadla GA už byla na zemi. Letový program byl ale bohatý a opravdu zajímavý. Jediné, co mi vadilo byly obrovské fronty na občerstvení, díky nimž jsem zmeškal třeba Boeing Stearmana, a také to, že jsem si zapoměl opalovací krém a spálil si ruce tak, že mě pálily ještě několik dní potom.

Díky tomu, že na obloze nad pardubickým letištěm se stále něco odehrávalo, nestihl jsem si ani projít statickou ukázku. Některé fotky se povedly, některé ne, některé byly v protisvětle atd... Můžu být ale rád aspoň za to, nebylo pod mrakem nebo nepršelo.

Začátky na IVAO

  • 6.4.2010 - vytvoření účtu na IVAO
  • 19.4.2010 - registrace u první VA - Bohemia Airlines
  • 7.-9.5.2010 - 36-ti hodinovka online české, slovenské a maďarské divize, moje první létání v opravdu hustém provozu, bohužel jsem jeden ze dnů dělal přijímačky na vysokou, takže jsem zavrhl možnost pokusit se získat Aviation celebration award
  • 29.5.2010 - můj první "odznáček" neboli "frčka" - Aviation celebration award - za účast na eventu "Northern star 2010" (fly-in do St. Petěrburgu)
  • 8.6.2010 - moje první pilotní zkouška na Private Pilota - úspěšná

pátek 6. srpna 2010

Odkazy

Virtuální létání 
Planespotting
Letectví všeobecně
  • Aeroweb.cz - největší letecký server, pravidelné zpravodajství a články pro piloty a zájemce o létání

Pokud chcete podpořit moje stránky, můžete umístit na svůj web tuto ikonku s odkazem:

HTML kód:
<a href="http://www.sharpwings.ivao.cz"><img src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX0nFDmD7Tj1ru6Zv2bK9I1-j6sA4sY-iJT4XqLkZ7iQMVkUBG9ITc44EaRzZp80BStx1avu6gc1T_npKsymIYCiz241P9EdXqcRRDZvQ01l2y-52yt9li5O7hHtdkQHTBVC7ygPh6uLk/s1600/sharpwings_icon88_31.jpg"/></a>

    Spotting a já

    Vážněji jsem začal se spottováním letadel v létě 2009, když jsem jel od kamaráda na kole domů a stavil jsem se na půl hodinky na letišti v Brně-Tuřanech. Během té půl hodiny zrovna startovalo jedno a přistávala dvě letadla, z nich jeden byl nákladní Iljušin 76. Už tehdy jsem si řekl, že i pouhé pozorování letadel má něco do sebe.

    Brzy však přestalo pouhé sledování dostačovat, a tak jsem začal i fotit. Doma už jsme měli delší dobu digitální zrcadlovku Canon EOS 350D, bohužel jen se základním setovým objektivem 18-55mm, který se na letadla moc nehodí. Chtělo to zkrátka nějaký teleobjektiv, pokud jsem chtěl, aby letadla na snímcích nebyly jen malé šmouhy. A tak jsme přikoupili objektiv Sigma 70-300mm f/4-5.6 APO DG Macro, se kterým už fotky letadel vypadaly o poznání lépe. Ještě to chtělo naučit se s teleobjektivem fotit - není to tak jednoduché - je potřeba se naučit zvolit optimální čas závěrky, aby letadlo nebylo rozmazané, a taky si zvyknout na větší zvětšení a rychlost, aby z letadla na snímku nezbyl jen ocas.

    Do spotterského batůžku by se dal zařadit i kapesní dalekohled Nikon Travelite V 12x25, který však nebyl pořízen primárně na pozorování letadel. Do základní výbavy každého správného spottera mi už chyběla pouze jedna položka - radioscanner. Ten jsem si koupil v červenci 2010, a to konkrétně model Uniden Bearcat UBC30XLT.

    Letadla chodím fotit hlavně na mezinárodní letiště v Brně-Tuřanech (LKTB/BRQ), které mám od domova asi 5 kilometrů, ale občas zajedu i na nějaké jiné vzdálenější letiště, ať už za prostým účelem spottingu běžného provozu, nebo při nějaké letecké akci.

    Vždy preferuji fotky, na nichž je jak letadlo, tak okolní krajina, aby bylo vidět, kde bylo letadlo foceno. Jsem spíše sběratel, tzn. snažím se fotit letadla, která jsem ještě dříve nevyfotil, i kdyby to bylo na úkor technické kvality fotky. U všech fotek před zveřejněním provedu základní úpravy - ořez, vyrovnání histogramu, případně vyrovnání horizontu nebo doostření. Fotky se snažím zveřejňovat co nejdříve, ideálně ten samý den, nebo nejpozději den následující.

    Virtuální létání a já

    Moje "kariéra" virtuálního letce se začala psát již od mých 6-ti let, kdy jsem se setkal s Flight Simulatorem for Windows 95. Létal jsem pouze "na šipkách" bez joysticku, a nejdříve jsem neuměl ani pořádně přistát, po několika pokusech se to ale přece jen podařilo.

    Přibližně v mých deseti letech jsem dostal první joystick a také Flight Unlimited II. Na svou dobu to byl simulátor mnohem pokročilejší než Flight Simulator od Microsoftu - měl detailnější grafiku a dokonce už také ATC komunikaci mezi letadly.

    Až do jara roku 2010 jsem létal na Flight Simulatoru 2004: Century of Flight, avšak pouze offline, sám. Zcela nový rozměr ale dostalo mé virtuální létání s přechodem na celosvětovou síť IVAO. Moje začátky na IVAO byly o něco lehčí hlavně díky tomu, že jsem měl předtím už nalétáno hodně offline hodin, takže jsem dokázal perfektně ovládat letadlo, ale stejně bylo potřeba se naučit spoustu nových věcí - frazeologii, přesnou navigaci, podávání letového plánu, atd.

    Nyní už létám prakticky jen online v síti IVAO, jsem členem několika virtuálních aerolinií - např. Czech Wings nebo Virtual Pilots Association. Nejraději se účastním hromadných eventů, kdy virtuální oblaka ožijí desítkami letadel, řízené skutečnými lidmi.