Plánování návratu do ČR jsem začal asi dva a půl měsíce před koncem studijního pobytu. Nejlevněji se dalo letět s Norwegianem dne 4.6. - za 80 € včetně zavazadla. Když jsem se jen tak namátkou díval ještě dříve, byla cena ještě dokonce o 20 € nižší. Já jsem ale potřeboval mít jistotu, že budu moci zůstat ubytovaný o 4 dny navíc. Po zakoupení jsem si všiml, že mám na letence přehozené jméno a příjmení - špatně jsem to uvedl již při registraci účtu u Norwegian. Když jsem ale letěl do Helsinek, nevšiml jsem si toho a nikdo mě na to ani neupozornil.
Chtěl jsem mít klid a tak jsem zavolal na zákaznickou podporu Norwegianu, kde během pár minut dali vše do pořádku. Za týden mi ale z účtu najednou ubylo 14 € za změnu jména - mohli mě na to alespoň předem upozornit. Nakonec jsem se tedy dostal na cenu 94 €, což je skoro stejně jako jsem platil za cestu PRG-HEL. Pořád se mi to zdá docela hodně za jednu cestu, ale Finnair létá ještě o dost dráž.
Na letiště jsem dorazil obvyklé dvě hodiny před odletem. Cesta až z Espoo přes Helsinki, kde jsem musel odevzdat klíče od bytu, byla docela krkolomná. Táhl jsem s sebou 10 kg na zádech a dvakrát tolik v ruce. Doma jsem neměl žádnou váhu, tak jsem vůbec neměl představu, kolik by asi moje odbavené zavazadlo mohlo vážit. Při první cestě to bylo 18 kg, ale teď jsem věděl, že budu mít víc. Proto jsem byl velice překvapen, když jsem svůj kufr položil na orientační váhu před odbavovací přepážkou, a ta ukázala přesně 20,0 kg.
Odbavil jsem se u samoobslužného kiosku, kde jsem zvolil místo 08A a obdržel boarding pass a tag na zavazadlo. Pak už zavazadlo stačilo odevzdat na baggage drop, kde se jen umístilo na pás a sejmul se čárový kód. Nikde se nekontroloval občanský průkaz nebo pas, s mým referenčním kódem by tak mohl letět v podstatě kdokoli a těch 14 € za změnu jména tedy byl úplně zbytečný poplatek. Čekání na odlet uteklo celkem rychle. Při nástupu do letadla nastupovali cestující v předních řadách nástupním mostem a cestující v zadní části zadními dveřmi.
Hned jsem si všiml rozdílů v interiéru stroje LN-NGP od LN-NOK (kterým jsem letěl tam). Sedačky byly sice stejně úzké Recaro, ale na opěradlech chyběla tlačítka pro volbu kanálů a zvuku. Naopak zase ale měl Sky Interior, takže strop pravidelně měnil svoji barvu. Tentokrát nebyla v provozu Wi-Fi, což mě docela zklamalo. Loadfactor odhaduji přibližně na 80%, já jsem měl ale celou trojsedačku jen pro sebe.
Odlétalo se přesně na čas v 19:10 z dráhy 22R, a jelikož jsem seděl vlevo, mohl jsem si naposledy vychutnat pohled na Helsinki a Espoo. Sice byl trochu opar, ale i tak jsem následně ještě z výšky viděl Tallinn, pak jsme se ale dostali nad souvislou oblačnost. Jakmile začal palubní servis, udělal jsem mimořádnou výjimku a za 2,5 € si koupil maličký Wasa Sandwich, který aspoň trošku zahnal hlad.
Nad Polskem se opět vyjasnilo a otevřel se pohled na Varšavu, Lodž a Vratislav. Při klesání byl zase krásně vidět Liberec i s Ještědem. K mému mírnému zklamání se přistávalo na dráhu 06, takže Praha byla vidět jen hodně z dálky, naopak bylo dobře vidět Kladno. Po přistání v 20:30 na téměř prázdném letišti už stačilo jen vyzvednout zavazadlo, které vyjelo jako jedno z prvních, a pak vydržet dvou a půl hodinovou cestu autem po rozkopané D1.
Žádné komentáře:
Okomentovat