VIE-DTM, W62841, A320
Terminál vídeňského letiště zrovna prochází rekonstrukcí, takže v těchto letních měsících lze očekávat o něco větší zmatky a tlačenice. Trochu jsem se zhrozil již při vstupu do absolutně přeplněného terminálu 1A s obrovskými frontami na odbavení. Tento malý přístavek se nachází na opačné straně přes silnici od hlavního terminálu 1 a jsou zde odbavovány hlavně lety nízkonákladových společností. Jeho kapacita ale naprosto nedostačuje. Naštěstí chvíli poté, co jsem se zařadil do dlouhatánské fronty, se otevřela další přepážka pro Wizz Air. Nakonec jsem tedy mohl své odbavené zavazadlo odevzdat celkem rychle.
Pak jsem zamířil do terminálu 1 na bezpečnostní kontrolu a pomalu se přesunoval k určené nástupní bráně. K Airbusu A320 HA-LWX se jelo autobusem. Po usazení na sedadlo 5F bylo ještě nutno počkat na druhou várku cestujících ve druhém autobusu. Let byl nakonec 100% obsazen. Vzletěli jsme z dráhy 16 a zamířili na západ.
Kvůli bouřkové oblačnosti nad střední částí České republiky vedla trasa o něco jižněji než obvykle. Občas to taky trošku házelo. Jako menší občerstvení jsem si objednal za 3 € instatní krémovou polévku s jarní cibulkou. Výběr jídla a pití má ale aktuálně lepší Ryanair.
Let uběhl velmi rychle a zanedlouho jsme již byli na finálním přiblížení na dráhu 24 v Dortmundu. Dvoukilometrovou dráhu jsme využili celou a zastavili se až na posledních metrech. Specialitou tohoto letiště je pushback procedura při příletu. Letadlo zastaví na pojížděcí dráze, přijede tahač a dotlačí letadlo na stojánku tak, aby stálo ocasem k terminálu. Po vystoupení jsem jen vyzvedl zavazadlo a zamířil na hotel.
DTM-VIE, W62842, A320
Další týden v pátek nastal čas návratu. Na letiště jsem dorazil s dostatečnou časovou rezervou, takže jsem ještě na chvíli navštívil vyhlídkovou terasu. Výhled rušila vysoká skleněná stěna a zrovna se tu nic moc nedělo. Zamířil jsem tedy na check-in, kde jsem musel vystát ne moc dlouhou, ale pomalu pohybující se frontu. V oblasti Porýní zrovna začaly prázdniny a tak tu bylo docela rušno.
Po odevzdání odbaveného zavazadla a absolvování bezpečnostní prohlídky jsem se dostal do airside části terminálu, kde se nachází jeden Duty Free obchod a jeden stánek s občerstvením. Na letiště této velikosti to je docela málo. Necítil jsem se tu moc příjemně - tato část terminálu je v podstatě jedna dlouhá úzká přelidněná chodba a několik nástupních bran za sebou.
Zajímavě řešená je tu pasová kontrola - na většině letišť je vyhrazená část pro lety v rámci Schengenského prostoru a mimo něj - tady ale je napříč chodbou několik samostatných budek pro celníky. Pokud zrovna v některém gate odbavují let mimo Schengen, pak musí nejdřív všechny lidi v daném prostoru vyhnat a pak budku obsadí celník. Toho jsem byl přímým svědkem - našel jsem si skvělé tiché místo v krajní části terminálu, které jsem ale za pár minut musel z výše uvedených důvodů opustit.
Nástup na let do Vídně byl opožděn asi o 30 minut. Zpoždění ještě narostlo o další hodinu kvůli čekání na nový slot. Je to skutečně ubíjející pocit, když stojíte v plně obsazeném zavřeném letadle na odbavovací ploše a nic se neděje. Z dráhy 24 jsme nakonec vzlétli s dvouhodinovým zpožděním. Ve Vídni jsme přistáli na dráhu 16 a zaparkovali na stání s nástupním mostem.
Musím říct, že Wizz Air se za posledních 6 let v mých očích vůbec nezměnil. Změnila se pouze politika kabinových a odbavených zavazadel - to mě ale s dokoupeným odbaveným zavazadlem nijak negativně nepostihlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat