Cílem mé další služební cesty byla Galway - město na západním pobřeží Irska. Možností, jak se do Galwaye dostat, není zrovna mnoho. Letiště tu sice je, ale nemá žádné pravidelné lety. Asi nejlepší je tedy doletět do Dublinu a pak dojet asi 200 km po dálnici autem. Do Dublinu se létá z Prahy, Vídně, i z Brna by to šlo (s přestupem v Mnichově), ale nejrychlejší je to bezkonkurenčně s Ryanairem z Bratislavy. Po pěti letech jsem tedy mohl porovnat, jak moc se největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě změnila.
BTS-DUB, FR4283, B738
První změna mě potkala již při online check-inu. Dříve Ryanair sedadla nepřiděloval a každý si mohl v letadle posadit kamkoliv. Teď je možné si buď nechat si sedadlo přidělit náhodně, nebo si za poplatek rezervovat konkrétní místo. Ceny se přitom liší podle místa na nohy a blízkosti k východu. Systém mi naštěstí přidělit místo u okna v zadní části letadla, takže připlácet jsem si nemusel.
Do Bratislavy jsme přijeli v neděli kolem poledne s dvouhodinovou časovou rezervou. Náš let byl v tuto dobu jediný odbavovaný, takže letiště působilo značně vylidněným dojmem. V přízemí terminálu jsme odevzdali zavazadla, následně vyjeli do prvního patra na bezpečnostní kontrolu, poté prošli celní kontrolou a sestoupili opět do přízemí, kde se nachází část pro lety mimo schengenský prostor. Nástup byl rychlý a kultivovaný a proto jsme mohli vyrazit ještě pár minut před plánovaným časem odletu.
Vzlétli jsme z dráhy 04 a stočili se na západ. Náš jedenáct let starý stroj EI-DPD se starší verzí interiéru byl přesně takový, jaký jsem si jej pamatoval z minule. I procedury během letu - palubní servis, prodej stíracích losů, fanfára po přistání - nic z toho se nezměnilo. Jen místo na nohy se mi zdálo o něco menší, zejména ke konci tohoto tříhodinového letu. V Dublinu jsme přistáli na dráhu 28 a zajeli ke stání v nejsevernější části terminálu. Odtud je to ještě docela dlouhá cesta pěšky na pasovou kontrolu. Byla tu docela dlouhá fronta, která se ale pohybovala rychle. Pak už jen stačilo vyzvednout zavazadlo, vyřídit půjčení auta a vyzvednout auto v parkovacích garážích hned vedle terminálu.
Do Galwaye jsme pak dorazili večer po dvouhodinové cestě. Následující dva týdny byly vyplněny převážně pracovními povinnostmi, jen o víkendu jsme si udělali výlet na nedaleké Moherské útesy a do národního parku Connemara.
Při online check-inu na zpáteční let mi bylo přiděleno místo v uličce, tak jsem si z vlastní kapsy za 4 € dokoupil místo u okna. Ve čtvrtek večer po práci jsme vyrazili do Dublinu, kde jsme si udělali krátkou prohlídku města a přespali v hotelu poblíž letiště.
DUB-BTS, FR4282, B738
Letadlo zpět do Bratislavy nám odlétalo v 9:25, takže jsme vyrazili z hotelu o čtvrt na osm. Vrátili jsme půjčené auto na parkoviště vzdálené asi kilometr a půl od terminálu a minibus nás pak přivezl přímo před odbavovací halu. U samoobslužného kiosku jsme si vytiskli štítek na zavazadlo a pak jej odevzdali na drop-offu. Po absolvování bezpečnostní kontroly nás čekala opět dlouhá cesta až do severní části terminálu. Zajímavé je, že při odletu již nebylo nutné projít pasovou kontrolou.
Tentokrát jsme měli štěstí na půl roku starý letoun s registrací EI-FZI, který již má novou verzi interiéru s užšími sedačkami, většími okny, LED nasvícením a s trochou více místa na nohy. Šlo tedy o poznání příjemnější cestovatelský zážitek. Odstartovali jsme z dráhy 28 a díky západnímu proudění nás čekal už jen dvou a půl hodinový let. Protože jsem se nestihl pořádně nasnídat, koupil jsem si za 7,5 € panini se šunkou a sýrem a k tomu pomerančový džus. Zbytek letu už nebyl ničím extra zajímavý, sice jsme při sestupu přelétali nad Brnem, ale bylo zrovna schované pod neprostupnou vrstvou mraků.
V Bratislavě jsme přistáli na dráhu 31, přijeli na stání, vystoupili z letadla, nastoupili do autobusu, který nás převezl asi 100 metrů k terminálu, vystoupili z autobusu, prošli celní kontrolou, vyzvedli zavazadlo a nastoupili do auta, které nás dovezlo do Brna.
Musím říct, že cestování s Ryanairem může být velice příjemné, pokud budete mít štěstí na letadlo s novým interiérem. V tom starém je to docela utrpení, zejména na delších letech.
Žádné komentáře:
Okomentovat